girl-in-flower-garden-wideFyzikové nám vysvětlují, co se stane, když se nahromadí velké množství tekutiny ve formě páry a vytvoří mraky, které jsou zpočátku tak husté, že jimi sluneční paprsky neproniknou. Zpočátku se doslova odrážejí od jednotlivých kapiček vody, z nichž každá působí jako malé kulovité zrcadlo, jež rozptýlí sluneční paprsky do všech směrů. Když však sluneční paprsky ohřejí vodu, která mraky tvoří, začne se voda pomalu vypařovat. Mraky se časem rozplynou.

Tento proces můžeme použít k popisu emoční alchymie – transformace od emočního stavu, plného matoucích myšlenek, ke stavu průzračnosti a lehkosti bytí. Vědomé vnímání, zdokonalené uvědomění, působí v této vnitřní alchymii jako oheň. To jistě neznamená, že vnitřní mlha se rozplyne vždy, když si ji uvědomíme. Ale co se může změnit, je způsob, jakým vnímáme a interpretujeme různé stavy mysli, které prožíváme. Vědomé vnímání je meditativní uvědomění, jež zdokonaluje schopnost vidět věci takové, jaké jsou, a to od jednoho okamžiku ke druhému. Naše pozornost obvykle divoce přeskakuje z jedné oblasti na druhou vlivem ná­ hodných myšlenek, probleskujících vzpomínek, zajímavých nápadů, záblesků něčeho, co jsme právě viděli, slyšeli nebo vnímali nějakým jiným způsobem.

Vědomé vnímání je naopak velmi odolné vůči jakémukoliv rozptylování, je to vytrvalé soustředění na pohyb, který se odehrává přímo v mysli. Vědomé vnímání není zachváceno a uneseno náhlou myšlenkou nebo pocitem, ale vytrvale sleduje myšlenky a pocity v takovém sledu, v jakém přicházejí. Vědomé vnímání ve své podstatě představuje nový způsob soustředění, způsob, jak rozšířit možnost uvědomění a zdokonalit jeho přesnost. V procesu cvičení myslí se naučíme opustit myšlenky a pocity, které nás odvádějí od současnosti, naučíme se soustředit svou pozornost na bezprostřední zkušenost.

Pokud nesoustředěnost vyvolává emoční chaos, schopnost vytrvale sledovat okolí může přinést lepší pochopení a náhled. Vědomé vnímání má své kořeny v tradiční buddhistické psychologii, jež je v západním světě málo známá, ale stále je schopná nám nabídnout sofistikované porozumění bolestivým emocím, které nám stojí v cestě ke štěstí. Buddhistická psychologie nám nabízí vědecký přístup k vnitřním procesům, je to teorie mysli, z níž může mít prospěch člověk buddhistické i jiné viry. Když se naučíme tento způsob aplikovat, zjistíme, že neklade důraz na problémy, s nimiž se v životě setkáváme, ale na čistotu a zdraví naší niysli.

Pokud budeme tuto teorii používat, zjistíme, že se svými problémy můžeme pracovat, stanou se příležitostí k poučení se a ne oblastí, které je třeba se vyhnout. Buddhistická psychologie zaujímá příjemně pozitivní náhled na podstatu člověka: Emocionální problémy chápe jako přechodné a povrchní. Důraz klade na to, co je v nás dobré, což je zřejmý protipól západní psychologie, která se zaměřuje na to, co je v nás špatné. Buddhistická psychologie bere na vědomí naše rušivé emoce, ale předpokládá, že pouze zakrývají naši dobrou podstatu, tak jako mraky zakrývají slunce.

Z tohoto pohledu jsou pak naše špatné chvíle a nepříjemné pocity příležitostí k odhalení naší přirozené moudrosti, pokud se rozhodneme je k tomuto účelu použít. Vědomé soustředění nám umožní ponořit se hlouběji do podstaty okamžiku, vnímat ji přesněji, než nám umožní běžná pozornost. V tomto smyslu můžeme říci, že vědomé vnímání vytváří „moudré” soustředění. Uklidníme-li mysl, objevíme průzračný prostor. Vědomé vnímání nás činí vnímavějšími k tichému hlasu intuitivní moudrosti.

Úryvok z knihy Emočná Alchýmia Tara Bennett Golemanova