Dlouhou cestu mám před sebou, daleko musím jít… Nejdelší je cesta, jež vede k tomu, co je nejblíž. Nejtěžší je složit píseň, jež je docela prostá. Poutník chodí od cizích dveří ke dveřím, aby nakonec dorazil k vlastnímu prahu – člověk bloudí venku po světě, aby nalezl pána ve svém vlastním nitru…R. Thákur (Gítándžalí)

Zakladnim archetypem nevědomi je archetyp Superega nazyvany tež vyšší Já či anglicky Self a německy Selbst. Odpovida křesťanskemu slovu Bůh a ma ještě mnoho jinych nazvů. Symbolizuje celistvost, jednotu protikladů, spjatost s celkem a univerzalni jednotu. Superego je obrazem kosmickeho – Vědomi a Inteligence v lidske psyche. Superego představuje vědomi, lasku, tvořivost a sounaležitost. Ego individua se vztahuje Superegu jako čast k celku.

Symbolem vyššiho Ja je jasne přijemne světlo.

Prožitek vyššiho Ja je popisovan jako okamžik nahleho osviceni, dotek lasky, extaze a pocit okamžiteho štěsti. Idealem Ega je stat se celistvou osobnosti – přibližit se Superegu. Protipolem Superega je archetyp Stínu. Stejně jako Superego ma schopnost ovlivňovat děni ve vesmiru. Stin ma velky podil na stvořeni světa v podobě, jake ho zname. Oba tyto archetypy mohou, v psyche živych organismů, vytvařet harmonicky celek vedouci k rozvoji individua nebo se dostat do těžkeho rozporu a individuum poškozovat.

Stin je proto chapan jako archetyp zla symbolizovany opakem světla – tmou.

Jeho působeni je však spiše dualisticke než skutečně zle. Z časti v sobě obsahuje vyšši Ja a naopak Ja může jevit prvky Stinu. Všechny archetypy nesou v sobě něco z teto dvojice. Superego jim dava vědomi a inteligenci a Stin schopnost tvořit a ničit. Dostanou-li se Superego a Stin v psyche do těžkeho rozporu, ktery je charakterizovan potlačenim určite časti psyche individua, Stin se stava absolutnim zlem – Ďablem, ktery se snaži ovladnout lidskou duši a vytlačit z ni vyšši Ja a vědome Ego. Když se mu to podaři, přebere kontrolu nad jednanim člověka. Proto je nutno zajistit, aby se různe archetypy, pokud možno nikdy, nedostaly do važneho rozporu.

Archetyp Ega vyjadřuje naše , naši vnitřni sebeprezentaci. Je nositelem našeho vědomi a sebeuvědoměni. Bez rozvinuti Ega bychom žili naš život na nevědome urovni. Duševni život dvou jedinců by se lišil asi tak, jak duševni život dvou stebel travy. Naše jednani a chovani by bylo zcela stejne. Ego nas posouva do vědome oblasti a dava nam individualitu.

Silne Ego vyjadřuje převahu vědomeho nad nevědomym.

Kontroluje rozvinovani a svinovani ostatnich archetypů v naši psyche. Umožňuje nam tak mit kontrolu nad našim jednanim a chovanim. Naopak slabe nerozvinute Ego může byt přemoženo jinymi archetypalnimi obsahy nevědomi. Pro vyvoj Ega je důležity kontakt se Superegem. Toto spojeni by ale nemělo přerůst v božsky komplex, kdy se jedinec citi byt něčim vice, než čim ve skutečnosti je. Omezi-li se Ego ve svem zajmu na sebe sama, pak mluvime o egoismu.

Persona představuje sebeprezentaci člověka navenek, vnějši tvař člověka – jak se člověk jevi sam sobě, jak se snaži jevit svemu okoli a jak se svemu okoli skutečně jevi. Persona je maska, kterou si nasazujeme před jinymi lidmi a často i sami před sebou. Persona ve vztahu k vnějšimu světu ma pro Ego ochrannou funkci. Někdy však nastava identifikace s Personou (falešnym ja) misto s Egem. Persona ovlivňuje naš vzhled a důležitost, kterou svemu vzhledu přikladame. Způsob jakym se oblekame je take odrazem naši Persony. Persona jinych lidi vytvaři naš prvni dojem o těchto lidech, jež může byt často povrchni a klamny. Nemusi byt vždy vytvařena pouze danou osobou, ale může byt take vytvařena jinymi lidmi, kteři k ni zaujimaji určity postoj.

Vztah Ega a Persony je podobny vztahu vnitřku a vnějšku či obsahu a formy.

Potlačenim jednoho se znehodnocuje celek, ktery spolu vytvařeji. Můžeme take řict, že jejich soulad vytvaři harmonii těla a ducha. Zdrave tělo vytvaři zdravy duch, zdravy duch vytvaři zdrave tělo a zdrave tělo i duch vytvaři zdrave a přirozeně krasne oduševněle individuum.

Dítě je symbolem noveho rodiciho se z celistvosti. Vyjadřuje naději a novy život. Je v něm božskost a sila měnit zaběhany řad věci. Zaři vnitřni čistotou a nevinnosti. Představuje hrdinu, ktery vstupuje na scenu, aby dal prostor světlu a odstranil temnotu. Ditě se vyznačuje hravosti a velkou fantazii, ktera je bohata na archetypalni prvky. Vědomi Ditěte však přesto ziskava převahu nad nevědomim. Dospěly jedinec s přiliš rozvinutymi prvky ditěte se vyznačuje oslnivosti, ale zaroveň i nezralosti až infantilnosti.

Stařec vyjadřuje životni moudrost, klid, tajemnost, zkušenosti, znalosti a přirozenou autoritu. Může byt otcovsky i hrdinsky, ale jeho sila ma spiše vnitřni než vnějši charakter. Je to spiše sila ducha než fyzicka sila. Stařec ma blizko k vyššimu Ja.

Bůh, snad pravě proto, byva znazorňovan jako moudry stařec s dlouhymi bilymi vlasy a vousy.

Rozvinuti moudreho Starce u mladych lidi může vyvolat jejich jistou izolaci a neporozuměni u jejich generace. Byvaji lepe hodnoceni starši generaci než generaci sobě vlastni. Každy z nas, ve sve psyche, nosime obraz Ditěte i Starce bez ohledu na naš věk. Ditě se rozvinuje jako prvni a pak přenechava svou energii, aby rozvinula obraz moudreho Starce a samo se svinuje. Jeden archetyp přechazi spojitě v druhy.

Animus/Anima je mužsky prvek v ženě a žensky prvek v muži. Lidska duše obsahuje zřejmě jak mužsky tak žensky prvek. V těle muže byva rozvinuta mužska čast duše a v těle ženy ženska čast duše. Svinuta čast individua však ovlivňuje jeho chovani tak, že se u muže objevuji některe typicky ženske prvky a u ženy typicky mužske prvky chovani.

Muž v sobě nosi obraz ženy a žena obraz muže.

Touha lidske duše po celistvosti, spolu s fyzickou touhou, přitahuji dvojici muž – žena k sobě. Archetypy Animus a Anima představuji dualni prvek. Protipoly, jež se vzajemně přitahuji, aby spolu dosahly uplnosti – celosti. Animus/Anima zprostředkovavaji vazbu mezi Egem a nevědomim.

Panna je kombinaci Animy a Ditěte. Je nevinna, čista, hrdinna a hrava. Vyjadřuje čistou ženskou krasu, rodici se ženstvi. Představuje novy život a ma v sobě i potencionalitu dalšiho noveho života. Je křehka a bezmocna. Bez ochrany je vydana napospas silam Stinu a může se stat jejich oběti. Důležitou formou tohoto archetypu je archetyp Princezny. Z Panny se časem stava Matka.

Pod vlivem Stinu může archetyp Panny přejit rovněž v archetyp Kurtizany.

Hrdina se rodi z nevědomi. Vznika spojenim Ditěte a Anima. Očekavaji se od něho velke skutky a hrdinske činy. Musi bojovat se silami Stinu. Je proto nadan zvlaštnimi schopnostmi. Symbolizuje vzestup Ega a růst individuality v každem z nas. Vyjadřuje schopnost realizovat se v životě, dosahnout vytčeneho cile. Prochazi nepokořen poražkami až dosahne konečnehovitězstvi. Hrdina je nezavisly, svobodny a nespoutany. Přilišne rozvinuti archetypu nebo setrvani v něm přiliš dlouho může znamenat domyšlivost, pychu, neschopnost realně hodnotit situaci, vyhledavani nepřitele a ohroženi i tam, kde neni.

Archetyp Matky vznika spojenim Superega a Animy. Je protějškem Panny. Je to starostliva bohyně plodnosti, ktera rodi život. Poskytuje svym dětem potravu. Představuje Prvotni Matku i Gaiu. Jako Matka Země může byt demonicka, krvava a žadat si oběti. Matka je autoritativni a mocna. Archetyp Matky silně ovlivňuje mužovu Animu.

Matka může take působit destruktivně, svazovat, pohlcovat a omezovat.

Archetyp Otce vznika spojenim Superega a Anima. Představuje autoritu, moc, plodnost a zdroj života. Fyzicky se realizuje jako hlava rodiny či vůdce skupiny. Přilišne ztotožněni s archetypem Otce může vest k pocitu všemohoucnosti, zneužiti autority a moci. Kejklíř vyjadřuje změnu, zvrat, vzrušeni, blaznovstvi, nesmyslnost a neuspořadanost. Je to vtipalek, zloděj, mluvka, lhař i lump. Je typem hrdiny i jeho opakem. Může sehrat kladnou roli, ale spiš mu sedi role pokušitele. V kartach je znazorněn žolikem či škyzem – nejsilnějši kartou ve hře. Je nestaly – jednou je na naši straně a přiště je proti nam.

Ma blizko k archetypu Stinu.

Utoči emocemi na vědomi ovladane Egem a snaži se ho dostat pod temny vliv nevědomi. Archetypalni motivy a postavy se často vyskytuji v bajich a pohadkach.

Objevuji se v nich jako kouzelne bytosti, moudři starci a stařeny, mudrci, otcove a matky kralovskeho či chudeho původu, krasne panny, statečni hrdinove, draci a kouzelne věci, pomahajici hrdinovi přemoci sily zla.

Některe ze zakladnich archetypů zde nalezaji konkretnějši vyjadřeni, ktere lze pozorovat tež v lidske psychice. V klasickych pohadkach byva skryta a symbolicky vyjadřena hluboka životni moudrost o tom, co je spravne, co neni a jakym způsobem by se lide měli chovat, aby ve svem životě splnili svůj ukol a byli šťastni.

Zminěne archetypy jsou jen malym vzorkem archetypů v lidske psychice.

Za archetypy nebo archetypalni vzorce můžeme považovat všechny opakujici se formy, tvary, děje, jednani a univerzalni vzory jako jsou např.: Žena, Muž, Běloch, Černoch, Lakomec, Kapitalista aj. Struktury, tohoto typu, vznikaji superpozici mnoha podobnych vzorů: Můžeme je připodobnit k fotografii, na niž bylo nasnimano velke množstvi lidi určiteho typu tak, že dohromady vytvařeji obraz typickeho představitele daneho typu – napřiklad typickeho muže nebo ženy.

Každy z archetypů z oblasti kolektivniho nevědomi ma v lidske psychice individualni zabarveni. Archetypy nejsou staticke, ale dynamicky se měni. Žiji v nevědomi svym vlastnim životem. Čim vice se do nich promita archetyp Superega, tim vice jevi, na člověku nezavisle, vědomi a inteligenci. Neustale se rozvinuji a svinuji. Najednou jich vždy působi několik, čimž se jejich působeni stava vice rozmanite.

Obvykle na sebe navazuji v určite vyvojove řadě; napřiklad: Ditě – Hrdina – Otec – Stařec.

Chovani, dle archetypalnich vzorců, se považuje za normalni a překročeni jejich ramce vyvolava tlak k navratu. Archetypy maji ambivalentni charakter, což znamena, že mohou na nas vplyvat kladně i zaporně. Mohou byt energii životnich proměn vyvijejiciho se organismu či destruktivni silou ničici organismus, ktery ustrnul ve vyvoji a nesměřuje k celistvosti.

Archetypy nalezneme vždy tam, kde se probouzeji naše emoce, nastavaji duševni problemy a vznikaji nemoci.Velmi vyznamnou a důležitou vlastnosti archetypů je promítání.

Archetypalni formy, rozvinute v lidske duši, se promitaji na subjekt i objekty kolem něj. Ovlivňuji naše jednani a chovani a take způsob, jak vnimame svět. 

Take okolni svět se promita do lidske duše a zpětně v ni ovlivňuje rozvinovani archetypů.

Lide promitaji svůj Stin nejen na skutečny zdroj svych problemů, ale take na nahradni objekty, ktere jevi jistou podobnost se zdrojem Stinu a jsou promitani přistupne. Malokdo si dokaže přiznat, že přičinou většiny jeho problemů je on sam. Mnohem pohodlnějši je najit vhodny objekt pro promitani sveho Stinu a snažit se ho poškodit nebo zničit.

Nevědoma lidska touha odstranit zlo promitnuta na nespravne objekty tak nejenže zlo a jeho původce

Z knihy Kvantová duše Mgr. Rostislav Szeruda

Kvantova_duse