imagesPojmy jako čas a prostor jsem vždy považoval za cosi abstraktního a rozhodně jsem neočekával, že by mohly nějak souviset s mými vlastními výzkumy. Ukazuje se ale, že k  čím jemnějším úrovním pole pronikáme, tím důraznější je vzájemné ovlivňování se všemi entitami okolního světa. Zpočátku, když jsem pracoval jen s rodinnou karmou a věděl jsem, že existuje karma osobní, povšiml jsem si, že proces očisty občas jakoby “prokluzuje”, tedy  člověk se očišťuje, ale k viditelným pozitivním změnám nedochází. K samotné práci s osobní karmou jsem se dostal dost nečekaně. S jednou známou svého času pracovala senzibilka, která jí začala líčit zážitky z jejího předešlého života a slíbila, že jí vyčistí osobní karmu.

Když senzibilka odešla, mé známé se udělalo nevolno. “Cítím, že je to všechno klam,” říkala mi. “Místo aby mi pomohla, jen mi uškodila.” Abych jí dokázal pomoci, nezbylo mi, než vstoupit do hlubinných vrstev jejích polí a očistit minulost skrze pokání. V prvních okamžicích takového terapeutického vlivu se v  člověku mění vnímání barev a dochází k velmi zvláštním pocitům.

“Mám pocit, že v přítomnosti vůbec nejsem,” přiznala se mi jedna z mých asistentek. “Cítím se tak, jako bych byla celá v budoucnosti.”

Prohlédl jsem si na jemné úrovni její pohyb v čase, a ukázalo se, že měla pravdu a že na oné jemné úrovni má hned tři časová těla. Při zkoumání tohoto problému jsem postupně zjistil, že přesun  časových charakteristik do budoucnosti stav  člověka zlepšuje, kdežto jejich odhození do minulosti může vést až k těžké chorobě. Zkoumal jsem  člověka, který již dávno zemřel, přesněji  řečeno spáchal sebevraždu. Všechny časové charakteristiky jsem objevil v jeho minulosti. V tom okamžiku jsem pocítil hořkost na jazyku a sucho v ústech, a ke stejným zážitkům se mi přiznali všichni ostatní přítomní. “Něco se děje s prostorem,” poznamenal jeden můj přítel. “Začínají se měnit vzdálenosti, všechno jako by pulzovalo.” Prozkoumal jsem jeho jemné struktury a zaznamenal jsem, že prostor jako by explodoval.

Uvědomil jsem si, že je to velmi nebezpečné a že svým hrubým vpádem jsem posunul nejen časové, ale i prostorové struktury. Kdykoli jsem napříště cítil, že můj vpád je nebezpečný, že charakteristiky času a prostoru se začínají měnit, okamžitě jsem ustával a čekal, až se situace znovu dostane do rovnováhy. Po jednom zvláštním případu jsem experimentů s prostorem zanechal docela.

Jednou při dalším z pokusů o odhalení prostorové struktury a hledání metod jejího ovlivnění jsem najednou zaznamenal tuto přesně formulovanou výzvu: “Pokud se dostaneš za hranice krokového prostoru, vesmír zahyne.”

Nedokázal jsem ani stanovit, kdo toto varování vyslal. Co je to “krokový prostor” a proč by vesmír měl zemřít jsem taky nepochopil, ale pro každý případ jsem veškeré výzkumy v tomto směru zastavil. Pro léčení svých nemocných jsem je navíc ani nepotřeboval. Také jsem si povšiml, že s  řadou mých pomocníků se začaly dít podivné věci: například se jim zdály sny, v nichž procházeli zdí. Své pokusy s prostorem a  časem nebudu vypisovat dopodrobna a vyložím je jen stručně.

Podstatu  času jsem pochopil, když jsem si všiml, že při diagnostikování lidských karmických struktur začínám rychle stárnout – ve tváři se objevily vrásky a začaly mi padat vlasy. Stejně stárnout začali i lidé kolem mě. Poněkud jsem zpanikařil, ale zároveň se snažil porozumět, co se to děje. Během jediného měsíce se ukázalo, že jakákoli událost, odehrávající se na jemné úrovni, se promítá do budoucnosti.

To, co dělám dnes, se okamžitě odráží v zrcadle budoucnosti, kdežto karmické vrstvy se volně přelévají a realizují se v přítomnosti.

Vše, co jsem udělal v minulosti se mi najednou vracelo z budoucnosti. Rychlost plynutí karmických vrstev úzce souvisí s  časem. Velká  část léčitelů  očišťuje jen pacientovo tělo, kdežto duši ne. Léčitelé na vyšší úrovni zase očišťují jen přítomnost, jenže “špínu” odhazují do budoucnosti. Když člověk dostatečně nepracuje sáni nebo se při léčbě nemění, ta “špína” jednou někde vyplave. Abych své svěřence dokázal skutečně  očistit, zvýšil jsem rychlost toku karmických vrstev a špínu odstraňuji i z budoucnosti, aby  člověk mohl pokáním očistit svou duši v současnosti. Zároveň jsem však urychloval  čas.

Teprve pak jsem zjistil, že mechanické “jednocení” karmických struktur a jakýkoli jiný chirurgický přístup k  času a prostoru nemají perspektivu. To pro mě znamenalo, že nejdůležitější není mechanická očista v minulosti a budoucnosti (dokonce ani skrze pokání), ale změna jeho charakteru a náhledu člověka na svět. Když jsem pracoval s časem, mé hodinky se za pět hodin o čtyři hodiny opožďovaly. Pak jsem si povšiml, že při porušení nejvyšších zákonů se čas zrychluje a člověk vůčihledě stárne.

Čím silněji duše lpí na Zemi, tím rychleji probíhají časové procesy a tím kvapnější je příchod stáří. Bylo pro mě zajímavé zakreslovat struktury související s  časem a vycházelo mí z toho, že spirála rotující proti směru hodinových ručiček znamená lpění na tomto světě.

Když jsem si pak pořídil graf harmonizace  časových úseků, spatřil jsem obrázek, připomínající buddhistické chrámy s několikanásobnou střechou. Ukázalo se, že  čas a prostor může svými formami ovlivňovat i architektura. Teď se dostávám do období, kdy mé pronikání do  časoprostorových struktur mých svěřenců začíná být nezbytností. Zda to dokážu přežít, to nevím. To ukáže až čas.

DIAGNOSTIKA karmy lazarev II

Reklamy