Každý člověk neustále prochází cykly bdělosti, spánku a snu. Když mysl odtáhne pozornost od světa a spojí se svými vlastními myšlenkami nebo představami, vzniká sen nebo zasnění. V podstatě se jedná o střední mentální stav, který se nachází mezi nevědomím čisté mysli a bdělostí plného vědomí.To co zažíváme během snu se většinou liší od toho co zažíváme v bdělém stavu, vnímání světa je poněkud přetvářeno, a také kvalita vědomí je nižší.

Sny bývají pro spícího často stejně skutečné jako bdělý stav, ale pouze do té doby než se probudí.

anotace12To, že je ve snovém stavu přítomno ego vysvětluje, proč je v něm přítomna také radost a zármutek. Sen a bdělý stav mají mnoho společného. Především je to svět který netvoříme ani v jednom z těchto stavů, a přesto je v nich od počátku přítomen, a pak je to vědomí, které se přenáší z jednoho stavu do druhého. Činnost vědomí v bdělém stavu má ale jinou kvalitu vědomí než ve stavu snu.

Sen, zasnění a trans jsou tvořeny podvědomou myslí. Během našeho snu se nám zdá naše existence stejně důležitá jako je tomu v bdělém stavu. Teprve po probuzení považujeme sen za imitaci skutečného života. Každá snová zkušenost se odehrává v prostoru a čase stejně tak jako to zažíváme v bdělém stavu, i když pojetí času a prostoru může být rozdílné. Ve snu můžeme být v jednom okamžiku zde, a v zápětí na druhém konci světa.

Snový svět ale není tvořen stejně hodnotnými podmínkami.

V něm mohou být události celého dne stěsnány do několika minut, protože mysl změnila své podmínky a tím i smysl pro čas. Když sníme, tak je snový svět utvářen pouze pro nás, je uzavřen sám v sobě, a ohnisko pozornosti není tak ostré. Ale v bdělém stavu je zažívaný svět společný všem lidem. Také podněty ke kterým dochází ve snu nejsou stejné jako podněty v bdělém stavu. Ve snu jsou zcela autosugestivní, zatímco v bdělém stavu podněty vnikající v jáství předcházejí činnosti světové mysli.

Z knihy Zpisky Paula Bruntona Video azbenyxy

Reklamy