Čím jsou naše sny z vnějšku ovlivněny?

Během spánku nejsou naše smysly zcela vyřazeny z činnosti. Ve spánku slyšíme stejně dobře, jako když bdíme. To vede ke sluchovým vjemům v našich snech. Zvuky ve snech přicházejí vždy “odněkud”. Nejčastěji ve snech reagujeme na zvonění telefonu nebo na hudbu v rozhlasovém přijímači. Přitom příliš nezáleží na síle zvuku, který při spánku registrujeme.

Pouhé bzučení mouchy na okně nás může vzbudit.

Na druhé straně některé lidi nemusí vzbudit ani značný hluk z okolí. Je zajímavé, že ve spánku sice dobře slyšíme zvuky ze svého okolí, ale po probuzení vše zapomeneme, podobně jako celý sen. Můžeme například ve spánku vyslechnout zprávu z rozhlasového přijímače, ale po probuzení ji zapomeneme. Později si však můžeme na tuto zprávu znovu vzpomenout a nebudeme vědět, odkud jsme tuto informaci získali.

Souvislost snů s naším životem

Odborníci tvrdí, že sny souvisí s procesem mozku, který třídí všechny vstupní informace a vjemy, které
jsme získali během dne. Proto někdy jsme schopni naše problémy vyřešit během svého spánku nebo alespoň připravit podklady pro jejich řešení. Psychologové prokázali, že studenti, kteří přijali nějaké informace během spánkové aktivity REM, si tyto informace ve své paměti podrželi déle, než studenti, kteří nespali. Příčinou tohoto jevu je zřejmě to, že mozek potřebuje určitou dobu na zpracování každé informace, než ji uloží do dlouhodobé paměti.

Sny také upravují náš emocionální stav, snižují napětí, podněcují naši činorodost a během spánku dochází k načerpání nových duševních a fyzických sil.

Příčiny snů

Existuje řada teorií a hypotéz o příčinách snů. Freudova škola například tvrdí, že sny jsou důsledkem činnosti našeho podvědomí. Psychoanalytikové zásluhou Sigmunda Freuda chápou podvědomí jako do jisté míry samostatnou oblast duševna s vlastní specifickou dynamikou.

Zdrojem podvědomých tendencí a citů jsou podle psychoanalýzy tzv. vytěsněné obsahy mysli, city a snahy, které svým objevením vyvolaly rozpor s morálním založením člověka, protože představují společensky nepřípustná hnutí (infantilní, neslušná, nemorální, zločinná). Tyto tendence člověk potlačuje a vytěsňuje do svého podvědomí a současně dochází k jejich transformaci v nějaké náhradní tendence (např. odporování, kritizování v nepřátelství). To, co není přijatelné, je z vědomí vytěsněno a transformováno.

Podvědomé procesy chování projevují mocný vliv na psychický vývoj osoby a výrazně ovlivňují vědomé akce. Podle psychoanalýzy lze hledat v podvědomí klíč pro pochopení duševní dynamiky, která se většinou odehrává jako podvědomá. Podstata vědomého duševního života leží uschována v oblasti podvědomí. Mezi podvědomím a vědomím existuje plynulý přechod. Podle psychoanalýzy podvědomé není pouze skryté, ale podvědomí obsahuje vlastní principy a mechanismy.

Podvědomé je především potlačené a společensky nevhodné. Podvědomí se projevuje v chybných reakcích, jako je zapomenutí, přeřeknutí apod.

Tyto chybné reakce lze chápat jako konflikt podvědomých a vědomých tendencí. Podvědomé se také projevuje v obsahu snů, v psychických automatismech (spontánní vynořování psychických obsahů, pocitů a snah při potlačování vědomé kontroly), v neurotických reakcích a v hypnóze. Psychoanalýza také tvrdí, že podvědomí se projevuje také symbolicky v projevech normálního a neurotického chování.

Jiná škola ale tvrdí, že sny jsou pouze důsledkem náhodného “šumu” neuronů bez zvláštního významu. Autor článku se domnívá, že sny vznikají z malých útržků naší paměti a z našich představ, které se vzájemně kombinují. Tento proces probíhá jak v našem vědomí, tak v podvědomí. Autor ale důvody této skutečnosti nezná.

Z knihy Spánok a sny Jiří Svršek

Reklamy