Uvědomuji si, že sním…

Sedni si uvolněně, přečti si tato slova a nechej je potom na sebe působit. Vidíš sám sebe ve svém těle. Toto tělo se vyvíjelo od okamžiku oplodnění vajíčka v těle tvé matky, a později zanikne a kompletně se rozpadne. Jak opravdové je tedy tvé tělo, jak opravdovy je tvůj byt nebo dům, ve kterém se teď zrovna se svym těle nacházíš?

Také to vše bylo vystavěno a dříve nebo později se zase rozpadne, i když to možná bude za dlouhou dobu. Nic nezůstane. Ale ty, tichy pozorovatel, to všechno můžeš vnímat. Jsi tady, protože jsi to všechno chtěl vnímat, protože jsi se ve svém duchu rozhodl, že to všechno chceš vnímat. Bez tohoto rozhodnutí bys tu nebyl. Můžeš tedy vždy převzít plnou zodpovědnost za to, co vnímáš. Nejsi obětí svého světa, ty sám jsi ho vytvořil. A toto tvoření znamená, že sis vysnil iluzorní svět.

Také já a má slova patří k tvému rozhodnutí, to vše tvůj duch vytvořil dříve než se to mohlo v tomto iluzorním světě stát (promítnout). Tvé tělo, tvůj byt, tento text, ktery možná držíš vytisknuty v rukou nebo čteš na obrazovce, to vše zanikne, patří to do světa forem. Ty však jsi čistym duchem, stejně tak jako já, a my jsme součástí JEDNOHO DUCHA, ktery je skutečny. Ve tvém snu na zemi k tobě promlouvám. Je to tak opravdu? Ne úplně: vlastně k sobě promlouváš ty sám, protože ty jsi má slova sám vyprojektoval. Je to ta věčná PRAVDA v tobě, díky které se slova dostala na povrch. Slova však nejsou tak důležitá, také ona jsou formou.

Pouze obsah se počítá: Ty sníš o tom, že jsi osobou, která čte tento text. Ty však jsi mimo tuto osobu, jsi BYTÍ z BOŽSKÉHO BYTÍ .

Poselství je skutečné, forma není důležitá. Ty jsi BOŽÍM poselstvím, stejně tak jako já. Naše BYTÍ je stále v míru. Nestalo se nic, co by nás mělo znepokojovat. My jsme vždy tím celistvym pramenem. A nám se právě zdá, že spolu mluvíme jako dvě oddělené bytosti. Prohlédnutí tohoto snu jako snu nás vede k pravdě, k míru, ktery není tvořen ze světů snů, ale přesto se v nich může vyskytovat. Tento MÍR, toto BYTÍ, jen to je skutečné! My tím jsme! Vždy TEĎ!

Když se domníváte, že jste jednou osobou, tak vidíte všude osoby. Ve skutečnosti neexistují žádné osoby, jen stopy vzpomínek a zvyků. V okamžiku uskutečnění se osoba rozplyne. Zůstává identita, ale identita není osoba, je to část reality. Osoba neexistuje sama od sebe, je pouhou reflexí v rozumu pozorovatele, to „já jsem“, které je opět jedním druhem bytí.

(Nisargadatta Maharaj: JÁ JSEM; 1.svazek; strana 30)