Hlavním projevem nevědomosti je nesprávné ztotožnění

Patandžalí popisuje nevědomost jako základní ne­ porozumění něčí skutečné povahy. Tento starověký mi­ str říká, že pokud se ztotožníme se svými jmény nebo tituly, těly, majetkem, úspěchy či pověstí, popíráme svou skutečnou identitu.

Tato nevědomost nás nutí, abychom nesprávně po­ chopili podstatu všeho, a proto se zabývali jen vnějš­ kem věcí. Když tento svět vidíme jako sbírku odděle­ ných věcí a lidí, povědomí o celku je nemožné. Tento starověký mistr to sepsal docela jasně – když popíráme Boha uvnitř sebe, popíráme Boha všude. Nalezení du­ chovního řešení každého problému začíná tím, že se zavážeme ukončit tento druh nevědomosti.

Abyste odstranili nevědomost, kterou definuje Pa­ tandžalí, nemusíte se vrátit do školy, protože tento typ nevědomosti není spojen s nedostatkem znalostí. Mi­ str nespojuje neznalost s tím, že neumíte správně psát nebo řešit kvadratické rovnice nebo vyjmenovat zpa­ měti hlavní města států. Každá osoba má k dispozici obrovský sklad faktů a znalostí – u některých lidí se to týká interpretování projektů, u jiných opravy kol, pro někoho to znamená přípravu slavnostních jídel, pro jiné cestování po celém světě. Kdo může říct, že někte­ rá skupina těchto faktů a dovedností je důležitější než ostatní?

Pokud vám jedna skupina dovedností umožní vy­dělat více peněz a pro vás je důležité právě to, potom si tyto dovednosti osvojte a využijte je k tomu, abyste vy­ dělali peníze. Avšak osoba, která si zvolí odlišnou řadu faktů a dovedností, jež přináší menší příjem, tím nepro­ jevuje nevědomost, třebaže naše kultura má často sklon postavit mezi nízký příjem a nevědomost rovnítko.To, co zde zkoumáme, je nevědomost jako nespráv­ né ztotožnění, podle něhož se člověk nachází jen ve fy­ zickém světě založeném na egu.

Pro odstranění nevědomosti ze svého života potře­ bujete odložit svou základní definici obou – sebe a Boha. U sebe se pokuste propustit nesprávnou identifikaci tak, že si představíte, že jste věčně připojeni k Bohu svými pěti smysly a rozumem. Nahraďte chybnou identifikaci tak, že si představíte sebe sama, jak jste spojeni s Bo­ žím zdrojem. S touto novou identifikací přichází vnitř­ ní rozhodnutí, že budete jednat jinak, když čelíte pro­ blému. Místo abyste žádali věčného Boha, aby vyřešil váš problém, ztotožněte se s tím, že jste milované Boží stvoření. Zasvěťte své jednání Bohu a postupně uvidíte, jak chyby a falešné identifikace mizí.

Pokud například chcete skončit s chorobným pře­ jídáním, začněte tím, že se už dále nebudete ztotožňo­ vat s tělem plným touhy (nevědomosti). Místo toho si představte sebe sama jako čistý, věčný pokoj a radost, jež jsou vždy spojeny s Bohem. Nevědomost vás drží od prožívání opravdové radosti nebo uspokojení pomo­ cí smyslů, protože se držíte toho, o čem se vám zdá, že vám to zajistí, místo toho, abyste hledali čistotu nebo opravdové štěstí. Nesprávné ztotožnění vás vždy zradí- smysly vás budou nadále vábit k předmětu vaší tou­ hy.

Odnaučte se ve svých myšlenkách nesprávně zto­ tožňovat s egoistickými smysly a místo toho na sebe pohlížejte jako na část nekonečna. Když to uděláte, budete sice stále jednat podle svých myšlenek, ale bu­ dete se chovat jako dokonale vyrovnaná a věčná Boží bytost. Mám rád myšlenku o věčné duši, kterou uvádí následující citát z Bhagavadgíty:

Osvícená duše vždy ví, že nezáleží na tom, co vidí, slyší, cítí, jí, čeho se dotýká…Vždy ví, že nevidí, neslyší; to smysly vidí a slyší a dotýkají se věcí.

Abychom dosáhli osvícení, nesmíme si o sobě vy­ tvořit dojem, po jakém touží naše smysly. To je ne­ vědomost. Nejsme předměty zkoušek, ale nečinnými pozorovateli vnitřních zážitků. Když se uvidíme tímto způsobem, obstaráme si tak nový prostředek na řeše­ ní problémů. Pokuste se o to, až příště pocítíte nutkání k přejídání nebo konzumování jedovatých látek, nebo dokonce až budete trávit čas tím, že se budete trápit nad nějakou ztrátou.

Následující dopis a báseň, jež jsem dostal od Mary Lou Van Atta z Newarku v Ohiu, mluví o této myšlen­ ce nesprávné identifikace. Autorka píše o svém trápení a o tom, jak nakonec našla duchovní řešení. Připomněla si, kdo je, a přestala věřit v to, co se nesprávně domní­ vala, že vlastně je.

Drahý doktore Dyere,

mého syna se před dvěma lety pokusili okrást, a při­ tom ho zavraždili. Opravdu jsem si myslela, že se ze zá­ rmutku a této ztráty nikdy nedostanu. Tehdy jsem byla nějakým způsobem vedena k vašim knihám a nahráv­ kám. V předchozích letech jsem je četla a poslouchala, ale i když se mi líbily, byla jsem příliš zaneprázdněná na to, abych jim doopravdy naslouchala. Když jsem je znovu prostudovala, uvědomila jsem si, že obsahují jed­ nu základní pravdu – nejsme pouhým tělem, jsme duší v těle.Jsem znovu šťastná a plná síly. Ztráta Rosse se mě vždy bude dotýkat, ale vím, že není všemu konec.

Přikládám krátkou báseň, o které doufám, že se vám bude líbit. Napsala jsem ji já, ale vychází z vašich myš­lenek.

Ještě jednou děkuji.Se srdečným pozdravem  …Mary Lou Van Atta

Jak nám Patandžalí připomíná, opravdu jsme duší v těle. Věříme-li v něco jiného, je to nevědomost, která se projevuje prostřednictvím nesprávného ztotožnění. Když jsme ve stavu nevědomosti, nenacházíme du­ chovní řešení. Když zažíváme to, co svátý Pavel na­ zývá obnovení mysli, jsme schopni se vidět takoví, jací doopravdy jsme.

Mary Lou mi dovolila, abych do této knihy zahrnul i báseň, již napsala. Shrnuje první uvedenou radikální myšlenku – hlavním jednáním nevzdělanosti není to, že člověk není informovaný, ale nesprávné ztotožnění se s formou.

Já ..Mé skutečné Já nemůžete vidět, vidíte pouze formu, o které si myslíte, že to jsem já-Tato forma, již vidíte, není trvalá; ale mé skutečné Já žije věčně.

Až budete příště čelit problému, který nejste schop­ ni řešit, pokuste se jinak definovat sebe sama, a to tak, jak navrhuje Mary Lou v básni Já. Položte si tyto klí­ čové otázky ze starověkých upanišád: „Kdo dává příka­ zy mysli, aby přemýšlela? Kdo nařizuje tělu, aby žilo? Kdo způsobuje, že ucho slyší a jazyk mluví?“

Hledejte a naleznete začátek duchovního řešení ja­ kýchkoli problémů, o nichž se domníváte, že je máte. V následujícím úryvku MeherBaba popisuje proces překonání nevědomosti.

„Ačkoli začal hledat něco naprosto nového, poro­zuměl tomu starému. Duchovní cesta nespočívá v tom, že člověk dosáhne nového cíle, kde získá to, co neměl, nebo se stane tím, čím nebyl. Souvisí se ztrátou nevě­ domosti a postupným růstem porozumění, které je spo­ jeno s duchovním uvědoměním. Když člověk nalezne Boha, dospěje ke svému Já.“ Vaším cílem je využít tuto starou moudrost tak, aby zmizela nevědomost, jež se týká vás a vašeho života.

Wayne W. Dyer.  Každý problém má své duchovní řešeni