prayerworld_405x600Má Fascinace sny začala už v dětství. Vyrůstal jsem v Queenslandu, v Austrálii, a do 12. let jsem trpěl záduchou. Často jsem proto zažíval jakoby snové stavy, ve kterých jsem vídal duchy. Jedno u jsem se seznámil s aboridžinským chlapcem, který mi řekl o mož­nosti pracovat se sny. Vyprávěl o tom, jak celá jeho rodina aktivně sní a jak jeho strý­ ček „šel do snu” aby našel námět pro svou malbu, nebo aby se setkal se svými zemřelý­ mi příbuznými.

Když mi bylo sedm let, setkal jsem se se svým prvním snovým „průvodcem”, mladým mužem, který si říkal Filemon. (Později jsem zjistil, že i C. G. Jung měl průvodce, který se jmenoval Filemon, a který měl nejprve podob u starého muže s rohy býka na hlavě a křídly. Jung ve svých pamětech napsal, že to byl Filemon, kdo ho naučil psychické objektivitě – že ve světě psychiky existují věci, které produkují samy sebe a svou existenci). Filemon mne např. učil, že veškeré vědění je jen akt rozvzpomínáni, kdo skutečně jsme a co a kým mám e být. Teprve  0 hodně let později jsem tyto koncepty našel u Platona a jiných spisovatelů.

Sny jsem si zapisoval třicet let. Poslední dobou jsem pracoval na něčem, čemu říkám „aktivní snění”. Je to proces odvozený z šamanské tradice. Mnohé šamanské tradice učí, že vše, co existuje, muselo předtím existovat jako sen. Kmen Guadžiro ze severní Kolumbie učí, že vesmír vznikl tak, že se stvořiteli zdál. Ta k byl stvořitel schopen rozeznat Apusanaie , dárce snů, který ho naučil, jak sen přeměnit vc fyzickou skutečnost. Tvrzení, že vše, co existuje, bylo nejprve snem, zní vědecky vzdělané mysli kacířsky. Avšak podle mé osobní zkušenosti nám sny přinášejí ohromnou, námi až nezpracovatelnou sumu nevědomých a telepatických informací o vnějším světě. Kolik toho skutečně registrujeme a kolik využijeme záleží na tom, jak a kam napneme svou pozornost, jak jsme schopni si sen zapamatovat a zapsat.

Naneštěstí je naše společnost vůči snům velmi nepříznivě naladěna a tak lidé ztratili schopnost se sny tvůrčím a pozitivním způsobem pracovat. Jedno z mých základních zjištění je, že sny nás připravují na něco, co se teprve stane. Je zřejmé , ž e dokážemeli ve snech vnímat 1 zdánlivě nepodstatné detaily , můžeme předvídat některé důležité událostí.

Šamanistická literatura je plná příkladů snů šamanů, které je připravovaly na smrt. Šaman Bull Lodge měl několik takových prorockých snů a poslední z nich mu přímo naznačil, že mu zbývá 8 dnů života. Šaman se rozloučil s pří­buznými a rodinou a předal své šamanské poselství své dceři. Velmi časté jsou také snové návštěvy blízkých, kteří nedávno zemřeli.

Jak s takovými sny dál pracovat?

Jakmile člověk ze zkušenosti zjistí, že měl prorocký sen, měl by se rozhodnout, co dělat, aby negativní situace předvídal a uchránil se, a na druhé straně co by měl dělat, aby posílil pozitivní aspekty předpovězených situací. Bylo by samozřejmě velmi užitečné , kdybycho m se sny takto uměli pracovat, ale protože sny jsou velmi subjektivní záležitostí, neexistuje něco jako všeobecně platný návod. Nejlepší je naučit se tyto prorocké sny bezpečně rozpoznávat mezi ostatními a všíma t si pak maličkostí, které by pomoni y negativnicn nasieaKU se vyvarovat.

Většinou si pak každý člověk vyvine svůj intuitivní způsob a cit pro prorocké sny. Pokročilí „snílci” pracují s vědomým sněním a dalšími technikami. Mnohý m ale stačí naučit se znovu si sen jaksi „přehrát”: v lehkém tranzu si ho zopakovat.

Léčivá síla snů

Šamanské tradice také učí, že sen pomáhá objevil skutečné přičiň; nemocí, a že aktivní transformace snových situaci nebo posun napomáhá procesu léčení. Když jsem pracoval na námětu románu o snění v kmeni Iroquoianů , zjistil jsem , že tamní šaman učí příslušníky svého kmene i jakémusi interaktivnímu snění: sny o tomtéž předmětu se zdají dvěma nebo více lidem. Indiáni si své­ ho šamana vážili také proto, že umí navště­vovat jejich sny.

Na seminářích aktivního snění někdy cvi­číme podobné věci. Například jsem měl společně s jedním studentem sen o ženě, která mi ukazovala meruňkový sad jejího dětství. V mém snu jsem ji požádal, aby utrhla jednu meruňku na důkaz, že jsme snili společně. On a ale dala přednost tomu, že proměnil a meruňkový strom v břízu. Na základě stovek takto sdílených snů mezi přáteli a rodinnými příslušníky jsem přesvědčen, že transformativní a léčebná síla je značná a dokonce synergická.

Možná je právě tohle klíč mnohých šamanských technik a právě z těchto důvodů je toho mnoho, co bychom se od šamanů mohli naučit. Wand a Burchová je léčitelka a pracuje semnou na metodě aktivního snění už osm let. 10 let bude lěčitelkou i způsob, jak vyléčit těžkou nemoc , zjistila ze svých snů. V prů­běhu života měla stále se opakující sen: „Bě ­ žím, tančím úzko u uličkou. Rozeznávám přátele a příbuzné, kteří již zemřeli. Na konci vidím dřevěné dveře a vím, že když nimi projdu, zemřu. Ale opakují mi, že mám ještě čas, až mi bude 43 let.”

První takový sen měla Wanda když jí bylo 22 let. Tenkrát na úzké chodbě potkala jen několik zemřelých. Když se jí stejný sen zdál ve 43 letech, byla chodba plná. Zjistili jí rakovinu. V jednom z těch snů byl na palubní desce vozidla, ve kterém jela, velký kompas. Když se podívala dovnitř, uviděla spoustu hvězd, rozbíhajících se ze středu. Ve snu ji napadlo, že má rakovinu prsu. Šla si tedy dát udělat momogram , ale byl negativní. Sen se ale opakoval. Šla tedy za jiným lékařem a nechala si udělat biopsii . Prokázal o se , že má zhoubný nádor v levém prsu. Rakovina již ale metastázovala v celém těle, jako hvězdy v kompase .

Onkolog byl ale chápavý a když mu Wanda pověděla o práci se sny, radil jí pokračovat v tom. Její „spojenci” ve snech jí poradili, co má dělat, aby se rakovinné buňky zmenšily na co nejmenší velikost. Při příští návštěvě v nemocnici se zjistilo, že metastázy ustaly. Přesto se ale rozhodli, že operace je nevyhnutelná. I tady pomohl sen. V týdnu, kdy se měla konat operace, se Wandě zdálo, že pod postelí objevila velkého netopýra . „Chytila jsem ho. Rozlomila mu hlavu. Pak jsem hodila dolů ze schodů hrst hvězd, které se proměnily v ostrý nástroj a .prorazily zeď. Strop byl pokryt malými netopýry. Chtěl a jsem po Robettovi, aby mi pomohl. Hubili jsme netopýry, jednoho po druhém . Pak jsem se vrátila do postele a usnula jsem.”

Tento sen pomohl Wandě rozhodnout se souhlasit s masivní chemoterapií po operaci. Její stav se rychle lepšil. Pak ale zaslechla zprávu o tom, jak jedna slavná herečka zemřela po marném šestiletém boji s rakovinou prsu. Wanda začala plakat, že zemře. Jedné noci se mi v hypnózou navozeném snu zdálo, že Wanda sedí obklopena žebračkami, paralyzována dvěma hady před sebou. Chňapl jsem po hadech a zamotal jsem je vzájemně kolem sebe. V tom se proměnili v pevnou zářící hůl, a já se tou holí dotkl Wandy. Okamžitě zmizela. Co jsem to udě­lal, pomyslel jsem si, ale pak jsem ji spatřil, jak létá vzduchem , plna života a radosti.

Druhý den ráno mi Wanda vyprávěla, že měla sen o tom, jak jsem ji zaplavil světlem. Probudila se naplněna radostí, vitalitou. Sen byl tak živý. Dnes Wanda léčí, pomáhá jiným naučit se snít, a říká: „Jsem živa, protože sním.” My ­slím, že totéž by se dalo říci i o nás všech.

Robert Mossje Australan. Delší dobu se zabývá studiem tradičních šamanských technik. Vede kursy integrovaného snění.

Přeloženo a upraveno z časopisu Shaman ‘s drum, jaro 1994 

Reklamy