Energetické usporiadanie priestoru

Vědomí člověka si můžeme představit jako pestroba­revnou mozaiku a myšlenky jako malé a velké lesknoucí se částečky této mozaiky. Některé částečky svítí jasněji, jiné o něco méně a zase opačně, ale všechny se pohybují a září miliony plamínků. Z mozaiky směrem nahoru vycházejí sví­tící linky, které vypadají jako malé světelné stožáry. Jsou schopné z prostoru přijímat potřebné impulzy. Pod mozaikou impulzů ve vědomí se nachází tmavá sametová hmota naše­ho podvědomí. Jeho měkká chapadla se z různých stran za­chycují v prostoru a přijímají jeho energii. Tmavá chapadla podvědomí a světlé linky vědomí zaplňují jak celé tělo člo­věka, tak i celé okolní prostředí.

Všechny energetické impulzy, které procházejí linkami, světelnými stožáry a chapadly a které se dostávají do mozku, se stávají vědomými, nebo nevědomými myšlenkami a vy­tvářejí energetické shluky. Tyto shluky můžeme vypouštět zase zpět do prostoru stejnými kanály, můžeme je nechat procházet skrze tělo nebo je uchovávat v sametu podvědomí. Vědomou prací můžeme také začít vytvářet další článek záři­vé různobarevné mozaiky, další článek chápání světa.

V hermetizmu jsou energetické impulzy prostoru nazý­vány myšlenkami, protože každý impulz má svoji zvláštní charakteristiku, svoji vibraci. Každý impulz přináší do pro­storu informaci, která se za určitých okolností materializuje. Můžeme říci, že myšlenka má materiální podobu, protože nic silnějšího než myšlenka není; myšlenka je vlastně energie.

Každému kroku, každé činnosti člověka předchází myš­lenka, stejně jako všemu, co probíhá ve vesmíru. Myšlenka existovala mnohem dříve, než se v prostoru objevili Slun­ce, Země, člověk. Sílu, která zkoncentrovala tuto myšlenku, energii a informaci a která ji zhmotnila, nazýváme Bohem. Bůh je tedy jakási síla, které přiřazujeme lidské vlastnosti a dáváme jí obraz člověka, protože neumíme pochopit to, co se v energetické hierarchii vesmíru nachází výše než my.

Řídí osud moje, nebo cizí myšlenka?

Svoji myšlenkou, která je svítícím vědomým plamínkem v mozaice mozku, přitahujeme takové impulzy z okolního prostředí, jež se ztotožňují se zažehnutým plamínkem. Tímto způsobem shromažďujeme určitou energii a snadněji si uvě­domujeme, že náš osud určují naše myšlenky. Zapamatujte si proto, že všechno určuje energie, na kterou jsme naladěni a kterou jsme nashromáždili, to znamená, že na naší energii záleží, zdali jsme šťastní, nebo nešťastní, úspěšní, nebo ne-úspěšní, zdraví, nebo nemocní. Všechno záleží na myšlen­ce, která z okolního prostoru přitahuje sílu, protože síla naši myšlenku posiluje.

Každá činnost se začíná uskutečňovat již v okamžiku její přípravy. Rozhodli jste se například, že si postavíte dům. Nejdříve si jej však musíte postavit ve své hlavě, musíte si jej představit takový, jakým jej chcete mít. Přemýšlíte, kde bude dům postaven, z jakého materiálu, jakým způsobem, kolik času a sil budete k jeho výstavbě potřebovat. Jestliže jste si svůj dům kvalitně postavili z energie svých myšlenek, nebu­dete mít problémy svůj záměr realizovat. Dům, který jste si postavili ve svých myšlenkách, není ničím jiným než nahro­maděnou energií, kterou zhmotníte při své činnosti. Vytvoře­ní záměru naší činnosti je vlastně nábojem, který vypouštíme do prostoru a kterým tento prostor nabíjíme.

Připomeňme si postavu Manilova z Gogolových Mrt­vých duší. Manilov byl snílek. Vytvářel myšlenky, které se podobaly mýdlovým bublinám. Jeho myšlenky obsahovaly málo informací o aktivní činnosti, proto byla kvalita energie taková, že se nemohla zhmotnit v nějakém záměru. Přesněji řečeno záměr Manilova nebyl skutečný, ale jen vysněný. To také následně ovlivnilo jeho osud. Naše myšlenky jsou energií, která nás pomáhá utvářet. Myšlenka je spojena s náladou. Nálada je také stav duše.

Ja­kou náladu má vaše duše?

Představte si, že vás někdo urazil nebo jste si museli vy­slechnout nějaká nepříjemná slova. Tato skutečnost ovlivnila vaši náladu, nemáte radost a už vůbec nejste přívětiví. Uvědom-te si, co to znamená. Znamená to, že vás a vaši náladu řídí cizímyšlenka. Proč jste to ale připustili? Možná si nyní kladete otázku, jak před cizím zásahem ochránit jednak sebe, a jed­nak svoje vědomí. Na tuto otázku najdete odpověď na dalších stránkách této knihy. Nyní si musíte uvědomit, jakým způ-sobem řídí váš osud cizí myšlenka a cizí energie.

Celý mechanizmus tohoto procesu je velmi jednodu­chý. Cizí myšlenka se vlastně stává vaší myšlenkou, a pře­vládá tak nad vašimi vlastními myšlenkami. Podívejme se na tento příklad. Někdo vám řekl, že jste špatní, proto jste ztratili náladu a jste smutní. Začali jste na sobě hledat všech­no, co je špatné, čímž jste se vlastně chtěli uchránit před špatnou náladou. Začali jste vymýšlet mstu, začali jste na partnerovi hledat jeho vlastní chyby, abyste dokázali, že ne­měl pravdu. Pohltila vás myšlenka pomsty, abyste obstáli sami před sebou a abyste byli sami se sebou spokojeni. Pro­žíváte jakýsi souboj, věčnou válku o právo úcty.

Ale proč?

Protože neznáte sami sebe, nejste schopni kontrolovat své myšlenky, neumíte řídit svůj osud, netvoříte jej vědomě a neumíte ovládat svoji energii. Jestliže však poznáte sebe sama, můžete pochopit, že špatným člověkem budete jen v da­né situaci a jen pro určitého člověka. To znamená, že když se na sebe podíváte jeho očima, pochopíte, proč vás považuje za špatného. Pak nebudete mít špatnou náladu, nebudete smutní a nedojde k válce. Pochopíte-li, že tento člověk vás jednoduše nechápe (vy se však ve skutečnosti chováte a jednáte správně), začnete si také uvědomovat, proč k takové situaci dochází a bu-dete hledat možnosti, jak ji napravit. Pokud víte, jakou roli v dané situaci hrajete, pak byste nikdy neměli o pomstě pře­mýšlet. Nesete plnou odpovědnost za sebe a svoje činy.

Cizí myšlenky a cizí emoce si vůbec nemusíte připouš­tět, máte-li určité znalosti. Uchováte-li si své vlastní myš­lenky a svoji energii, vyhrajete, neboť vždy dokážete válce zabránit. Takovým způsobem se chová a jedná rozumný člo­věk, ne proto, aby někdo o něm řekl, že je dobrý, ale proto, aby měl pocit spokojenosti z dobře vykonaného díla.

Člověk velmi často nežije jako rozumová bytost, ale spí­še jako impulzivní živočich, který střídá své nálady v závislos­ti na vlnách a frekvenci energie v prostoru, která ho nečekaně zasáhla. Co tomu ale řeknou lidé a co řekne váš nadřízený?

Co si ale o tom myslíte vy?

Ztotožňují se snad vaše myšlenky s myšlenkami jiných lidí nebo s myšlenkami vaše­ho šéfa? Jestliže jsou myšlenky nějakého člověka lepší, spra­vedlivější a zajímavější, může se stát, že i vy budete chtít změnit způsob myšlení a naladit se na mnohem příznivější frekvenci. Pokud jste však přesvědčeni o tom, že vaše myš­lenky jsou jasnější, mírumilovnější, hlubší, rozumnější než myšlenky většiny lidí, pak byste se jich neměli zříkat. Je to vaše vlastní energie osudu, která vás povede dále; energie, která bude utvářet váš život nezávisle na životě jiných lidí.

Uveďme si následující příklad. Rodičům se narodili tři synové, kteří vyrůstají ve stejných podmínkách, ale kaž­dý z nich má jiné myšlenky. Vidíme, že u každého se vytváří jiný osud, který se druhému osudu nepodobá. (To, že každý z nich má jiné myšlenky, závisí na karmě. O ní však budeme hovořit později.)

Podívejme se na jinou situaci. Autobus s cestující­mi havaroval a většina cestujících při této havárii zemřela, ostatní jsou těžce zranění a jeden člověk nemá ani škrábnutí. Tohoto člověka znáte, víte o něm, že není dobrý, ale řekne­te si, že měl opravdu štěstí. Nikoho však nenapadlo, že život mu nejspíše zachránily jeho myšlenky. Možná, že nikdo ne­pochopil jeho přirozenou podstatu.Velmi často se stává, že vnější vzhled člověka jen málo vypovídá o jeho duši. Podsta­ta člověka nespočívá v tom, je-li dobrý, nebo špatný. Celko­vá panika při havárii autobusu nejspíše způsobila, že všich­ni cestující začali přemýšlet o smrti. Jen tento jediný člověk měl své vlastní myšlenky o tom, že chce přežít.

Když se například dostaneme do nějaké nepříjemné si­tuace, začneme se modlit, abychom své myšlenky očistili, abychom se zbavili strachu, napětí, předtuchy, že něco bude špatně, a snažíme se naše myšlenky zaplnit Bohem. Motlitba nás může často zachránit.

Ruský národ, stejně jako většina dalších národů, byl za­tažen do druhé světové války, protože žil myšlenkami o svě­tové revoluci a svržení kapitalizmu… Ať byly myšlenky se­belepší, ať byly jakkoli ušlechtilé, přesto v nich byla agrese! Nesmíme však ještě opomenout skutečnost, že v tomto pří­padě velkou roli sehrály i agresivní myšlenky strany a vlády, které byly vnucovány národu, a že národ je byl nucen poklá­dat za své vlastní…

Nikdo z nás se nemusí vzdát svých myšlenek, je-li pře­svědčen o jejich správnosti, rozumnosti a výjimečnosti, do­konce i tehdy, jsou-li tyto myšlenky absolutně protichůdné vzhledem k myšlenkám ostatních lidí planety. Jste svobodní a máte právo na svůj světový názor. Ale musíte si uvědomit (a to je velmi důležitý moment), že vlastní světový názor ne­smíte vnucovat tomu, kdo s vámi například nesouhlasí!

Každý z nás může žít a chovat se tak (a má na to prá­vo), aby nepřekážel v životě jiným lidem. Právě proto exis­tují zákony a pravidla lidského soužití. Vaše myšlenky však musí být jen vašimi myšlenkami, protože určují váš osud ne­závisle na vašich činech, které můžete mnohdy realizovat s přinucením, jestliže se podřídíte své karmě.

 

Zdroj: Lék pro vaši duši Eľ Tat