Aby měli u svých žáků úspěch, postupují – vyvtělení či inkarnovaní – „mistři“ často následovně.

04_Mozg-2Silou myšlenek vysílají po jednom paprsku na šesté nebo na čtvrté centrum vědomí, tedy na obě silně aktivní oblasti vědomí, podporující v člověku duchovní oběh. Tento přívod energie, který se děje ze vnějšku telepatií, povzbuzuje duchovní oběh. Tím se dostávají všechna centra vědomí – taktéž fyzické tělo – po krátkou dobu do vyšší vibrace. Pokud toto ozařováni trvá, je meditujícímu eventuálně možné, aby uzřel několik duchovních obrazů nebo vnímal myšlenky „mistra“. Tyto obrazy však nejsou dány Bohem, nýbrž byly vyvolány mistrem, aby své žáky na sebe vázal. To náleží k černé magii a znamená ovlivňování svobodné vůle. Mimo to se jedná o protizákonné zasahování do duchovního oběhu. Labilní lidé mohou takovýmto jednáním takzvaného „mistra“ dostat duchovní poruchy nebo i tělesné škody.

Duchovní oběh je zákon Ducha. Podle zákona smí být povzbuzen pouze člověkem samým, a to naplňováním zákonů Božích. Potom nastává zvýšená aktivita duchovního oběhu skrze jádro bytosti duše. To je v souladu se zákonem a přispívá k pravému duchovnímu vývoji, jakož i k ozdravění duše i těla. Všechno ostatní je protizákonné a skrývá rozmanité nebezpečí.

Mnoho lidí se ocitne nesvědomitostí takovýchto učitelů, nazývajících se „mistry“, a svou vlastní lehkověrností ve spárech takové černé magie. U mnohých se to může také zakládat na přání najít pohodlnou cestu k Bohu: bez námahy sebepřekonávání, jako druh útěku před obtížemi života.

Pohodlná cesta k Bohu ale neexistuje. Neexistuje „automatické“ nanebevstoupení. Takového nám nepřinesl ani Syn Boží Svou obětí na Golgotě. I když křesťanské úřední církve učí o spáse pasivní vírou – Kristova síla se v nás aktivizuje teprve tehdy, když člověk učiní odpovídající kroky k poznání a očistění svého chybného chování.

Cesty „mistrů“ lákají také tím, že má člověk již na počátku cesty vnitřní obrazy, vnitřní počitky, a že dělá spirituální zkušenosti – často bývá i připomínáno, že je to právě jedno kritérium, na kterém se může poznat pravého „mistra“. Je-li potom žák na „mistra“ vázán, požaduje tento zapůjčenou energii zpět. Zaměřením na „mistra“ se žák na něm stává závislým a je nyní dodavatelem energie pro svého „guru“ a pro ony za ním stojící zájmové skupiny duší a odpovídající energetická pole.

Zprostředkované a bezprostřední vedení člověka Bohem

Jestliže je duše člověka z větší části čistá, působí v nitru duše Boží vedení. Pokud však Duch Boží ještě nemůže působit skrze – do značné míry očištěnou – duši člověka, je Jeho vedení zprostředkované. To znamená, žák má k dispozici jako měřítko pro svůj život zákonitosti Desatera přikázání a zákonitosti Kázání na hoře, jež jsou výtahem z věčného zákona Božího. Bůh může člověka oslovit také prostřednictvím jiných lidí, takže se člověk může svobodně rozhodnout. Také strážný duch člověka může vést prostřednictvím svědomí, pokud není blokována citová rovina. Strážný duch může na člověka působit tím, že v něm probouzí otázku: Je to co dělám zákonité, je to z vůle Boží ? Avšak ani Duch Boží, ani strážný duch nebudou dodávat do duše či do člověka impulzy, které zní: Čiň to nebo přestaň s oním. Neboť svobodná vůle musí zůstat zachována.

Technika vedení „mistra“ vypadá proti tomu jinak: Předává nevědoucímu žáku telepaticky určité impulzy do jeho mozku, do jeho denního vědomí. Tímto způsobem je žák na „mistra“ vázán a již se od něho neodpoutá. Je pevně přesvědčen, že našel toho pravého „mistra“, který by ho vskutku mohl dovést k Bohu. Poutem vytvořeným od „mistra“ žák může být ovlivňován a řízen, a může mu být ubírána energie. Obojí se stává.

Moje poznanie.sk