consciousness (1)To, co je pozoruhodné na Maharadžových rozhovorech, je jejich naprostá spontaneita. Témata rozhovorů nejsou nikdy vybírána předem. Maharadžovy výroky jsou jedinečně pružné a neustále svěží. Člověk žasne ještě více, když si uvědomí, že Maharadž mluví takto ,z patra‘, bez jakékoliv předchozí přípravy, každý den ráno a večer, včetně víkendů, a to již po dobu několika desítek let. Vrcholem všeho je Maharadžovo veselé podotknutí: „O čem tu hovořím? Pouze o jednom a tomtéž o ,já‘ a ,ty‘, o vnějším světě a o Bohu.“

Maharadž nečeká na popud od svých posluchačů, ale rozhovoří se na jakékoliv téma, které mu zrovna přijde na mysl. Někdy se jeho malá podkrovní místnost naplní během patnácti minut do posledního místečka, jindy když začne hovořit, či spíše nahlas přemýšlet, jsou zde přítomni sotva tři nebo čtyři lidé. On v tom však nevidí žádný rozdíl. Pokud by chtěl, mohl by promlouvat i k jedinému hledajícímu a s radostí by mu vysvětlil základní body svého učení, jejich vzájemné souvislosti, i to, jak na ně správně nahlížet.

Jednoho rána, když jsem vzdal Maharadžovi poctu a posadil se, zjistil jsem, že tu jsou přítomni jen další dva lidé.

Maharadž náhle řekl: „Jaký je rozdíl mezi ,uvědoměním‘ a ,vědomím‘, pokud je vůbec nějaký?“

Stane-li se něco takového, člověk neví, zda Maharadž vůbec očekává odpověď, nebo zda pouze nahlas přemýšlí. Přítomní proto váhali s odpovědí, neboť měli obavy, zda by tím nepřerušili proud jeho myšlenek.

Maharadž však mohl také říci: „Proč neodpovídáte? Promarnili jste čas, který vám byl věnován? Copak jste tolik dnů neposlouchali tyto promluvy?“ Toho rána však pokračoval, aniž by čekal na odpověď. Poznamenal, že uvědomění je uvědomění si Absolutna, a je tudíž za dosahem třech gun (gunatíta); zatímco vědomí je to, co je živeno a omezováno potravinovým tělem.

Je-li toto tělo zničeno, vědomí zmizí též. Připomněl nám, že nikdo neumírá tělo utvořené z pěti elementů se poté, co přestane žít, smísí s elementy a vědomí, jež je závislé na třech gunách, se od těchto gun odpoutá.

Uvědomění je původní, primární stav, je tu před představou prostoročasu, a ke své existenci nepotřebuje žádný důvod, žádnou podporu. Ono prostě je. Avšak ve chvíli, kdy na podkladě tohoto původního stavu jednoty vyvstane koncept vědomí, objeví se pocit ,já jsem‘, způsobující stav duality.

Vědomí existuje s formou; je to odraz uvědomění ve hmotě. Není možné přemýšlet o vědomí, jako o něčem, co je od uvědomění odděleno; nemůže zde být odraz Slunce bez Slunce. Ale může tu být uvědomění bez vědomí. Například v hlubokém spánku není žádné vědomí (které je v tu dobu zastavené), ale uvědomění tu samozřejmě je, protože po příchodu bdělého stavu si uvědomujeme, že jsme spali; ale to pouze až po probuzení do bdělého stavu. Maharadž nám nikdy nedovolil zapomenout, že je to právě vědomí, které je naším stálým společníkem, a že neustálá pozornost k vědomí sebe sama nás dovede k Uvědomění, k ryzí existenci, k tomu, co je životem-láskou-radostí.

Podle Maharadže je vědomí sebe sama již pohybem směrem k Uvědomění.

Mysl ze své přirozenosti směřuje ven a ne dovnitř. Stále má tendenci hledat zdroj věcí uvnitř věcí samých. Když se obrátí a začne se zaměřovat ke zdroji uvnitř sebe sama, je to téměř jako začátek nového života. Vědomí je vystřídáno uvědoměním. ,Já jsem‘, což je myšlenka ve vědomí, ustane. V uvědomění není žádná myšlenka. Uvědomění je zdrojem vědomí. 

Maharadž říká, že jen tak sedět v klidu a pozorovat, co přichází na povrch mysli, je vynikajícím duchovním cvičením. To, co nazýváme myšlenkami, je něco jako čeření na hladině vody. Myšlenky vždy vedou k ztotožňování nebo odmítání; jsou to výsledky předem přijatých představ a stojí v cestě skutečnému pochopení. Stejně jako je voda poklidná, pokud se nezčeří, tak je i mysl klidná, když je prosta myšlenek a když je pasivní, plně otevřená a přístupná.

V zrcadle vaší mysli, jak říká dále Maharadž, se objevují všelijaké obrazy, chvíli zůstávají, a pak mizí. Tiše je pozorujte, jak přicházejí a odcházejí.

Buďte bdělí, ale bez připoutání i odmítání. Nejdůležitější je nebýt do toho zapleten. Tento postoj tichého pozorování vás po čase zbaví všech zbytečných myšlenek, podobně jako se zbavujete nechtěných hostů, kterých si nevšímáte. Usazením se uvnitř sebe sama, to znamená v pocitu ,jáství‘, pozorujíce tok mysli bez zasahování nebo posuzování jako lhostejný svědek, bude dána možnost oné ,hloubce neznáma‘ dostat se na povrch vědomí, a uvolnit tak své nevyužité energie, což vám umožní pochopit tajemství zdroje života.

Z knihy  JÁ, SKUTEČNOST O SOBĚ Moudrost Šrí Nisargadatta Maharadže

Reklamy