psychicky-zrodPsychoterapeuti se dnes stále více a více spoléhají na katathymní prožívání obrazových představ, protože jim dává rychlou a přehlednou představu o psychice pacienta. Mnoho z nich však dosud nechce příliš slyšet o ovlivňování podvědomí pacienta v sugesci. Přímá práce s podvědomím, kterou já – spolu s technikou sugesce v pozitivním myšlení  stavím do popředí, je pro mnoho vědců dosud vágní záležítostí. Svými pochybami podceňuj í moc vlastního podvědomí.

Pak je to ale můj prožitek úspěchu, když se mi podaří převést prostřednictvím řízeného katathymního prožívání obrazových představ akademicky vzdělaného člověka přes vnitřní zábrany a těžkosti. To je druhá velká výhoda obrazů promítaných před naším duševním zrakem v porovnáni se zdlouhavou psychoanalýzou: Přítomný terapeut je může řídil a pomáhat podvědomí, aby je v mnoha případech měnilo na pozitivní obrazy a dále s nimi pracovalo. Vyšší já. jež nás po duševní stránce řídí, k lomu poskytuje dostatek sil z nevyčerpatelného zdroje života. Musíme mu jen dál podnět, a tím je právě drama symbolů odehrávající se za přítomnosti terapeuta jako režiséra.

Během prožívání obrazů je možno poskytovat pomoc nejrůznějším způsobem. Symbolické tvory vzbuzující strach, jako například obří ptáky nebo lvy, může pacient krmit; tak se mění v docela sympatická zvířata.

Rozhodně už nepůsobí útočně. Princip usmíření, kdy k nepřátelským tvorům přistupujeme s přátelským gestem a nabídneme jim ruku, dokáže úzkostné představy zahnat a umožní, že vnitřní harmonie pacienta vyzařuje i navenek.

Teprve když se některý problém nedaří vyřešit, může terapeut požadovat, aby se pacient radikálně osvobodil a symbol, který jej obtěžuje, zahnal nebo dokonce v krajním případě i zabil. To se stalo například u jedné mé pacientky. Té se zdálo, že se po ní sápe obří chobotnice. Nakonec dostala (samozřejmě obrazně od terapeuta) do ruky meč a srazila obludu ze skály.

Byl to akt osvobození, kterým se skutečně zbavila něčeho, co ji velice tížilo na duši, jak později vyprávěla. Po probuzení věděla přesně, jaký problém to byl, co ji v životě tak poznamenalo. – Teď se už cítila silná a nad věcí.

Matka tří dospělých dělí se ve svém symbolickém dramatu odvážila vstoupit do jeskyně. Najednou se proti ní objevil obrovský pavouk, který ji chtěl chytit svými četnými nohami. Žena vykřikla hrůzou a chtěla utéci, ale nemohla se hnout z místa. Také jí terapeut řekl, že drží zázračný meč (sílu jádra naší bytosti), se kterým se bezpečně a rozhodně dokáže ubránit všemu, co ji bude ohrožovat. Žena skutečně máchala na pohovce rukama, jako by sekala mečem, usekála pavoukovi všechny nohy a nakonec ho strčila do temné díry v jeskyni. Z hypnózy se probudila s pláčem, třesouc se na celém těle. Krutý čin ji šokoval, ale cítila se nyní svobodná. „To byla moje matka,” vzlykala.

Padesátileletá žena se tak ve svém podvědomí zbavila trápení a úzkostí svého tvrdého dětství, které způsobila panovačná a násilnická matka. V dalších týdnech jsme viděli, jak žena celá ožívala: ještě nikdy neměly tři roky našeho psychoterapeutického působení takový účinek.

Z knihy Všemocné podvedomie

Reklamy