Sny jsou poměrně častou záležitostí snících. Existují tři hlavní typy úzkostných snů, jimž by měla patřit hlavní soustředěná pozornost.

  1. sny o zkoušce, na kterou není snící připraven
  2. sny o pronásledování ohrožující osobou nebo tvorem
  3. sny zdůrazňující fyzické ohrožení snového já, například sny o pádu nebo o ohrožení přirodními událostmi, jako jsou zemětřesení, přílivové vlny, požáry lesa a další, v nichž se však nevyskytuje motiv zášti vůči snovému já

Sny o zkouškách mívají typickou podobu. Snové já si je vědomo určité nepřipravenosti (nenastudovaná látka, absence na přednáškách atd.) a obává se z obecného společenského hodnocení, dle ohodnocení zkoušky. Může být i případ střední školy – maturita, opakování, ale nejčastější je to u vysokoškolských studentů, kde obsah učiva je mnohem obsáhlejší a studium podstatně volnější.

Sny o pronásledování jsou primitivnější, ale jejich struktura je přesto mnohem složitější, než sny o katastrofách, pádech atd. Důležité je uvědomění si, co nebo kdo nás pronásleduje – snové já.

Je pronásledovatelem člověk, muž, žena?

Pronásleduje snové já zvíře, nestvůra nebo mimozemšťan? Je snové já pronásledováno skupinou či davem lidí? Tyto aspekty se mohou občas proměňovat a tím se odhaluje jejich charakter. Když se ke snovému já blíží – děsí ho, ale nakonec se agresivně neprojevují – snové já nemělo důvod ke strachu. Proměny děsivých snových obrazů se podobají tomu, co se obvykle děje v pohádkách (z žáby je princ, zvíře v krásného mladého muže atd). Toto může být zobrazení přání nevědomých obsahů, aby se staly vědomými a participovaly na životě já.

“Z hlediska individuačního procesu – do něhož je já zahrnuto – nemusí být děsivá neznámá “věc”, která pronásleduje a ohrožuje snové já, vůbec nebezpečná. ”

“Věnujeme-li snu patřičnou pozornost, zjistíme, zda se pronásledující “věc” aktuálně snaží poškodit snové já, “onou věcí” může jednoduše být nějaký nevědomý aspekt snícího, který usiluje o kontakt s já, agresivním a děsivým se stává jen proto, že se snové já takovému sblížení brání.”

Fyzické nebezpečí, ohrožující snové já, nemá žádný vliv na já bdělé. S vyjímkou toho, že emoce vyvolané snem vedou k přetížení kardiovaskulárního systému během spánku. Nejtypyčtějším úzkostným snem v této oblasti je sen o pádu snícího. Ze zkušeností Dr. Halla vyplývá, že víra v reálné úmrtí, k němuž by mělo dojít při snu, kde snící padá a dopadne není opodstatněné a tedy tomu tak není. Důvodem také může být i to, že snů v kterých snící opravdu dopadne na “dno” je velmi málo. Většinou je snící probuzen těsně před dopadem či v “letu – pádu”. V některých případech dochází k tomu, kdy snové já pozoruje své “tělo” po pádu, kdy došlo k úmrtí ve snu atd.

Však není na škodu zaznamenávat sny s tématikou pádu snícího a probuzení před dopadem, jelikož mohou poukazovat na únik od úzkosti, ale občas také nese symbolický význam.

“Sny o přírodních katastrofách, například o zemětřeseních, ukazují na zásadní změnu já spíše než na sílu zaměřenou proti snovému já jako takovému.

Teoreticky je možné, že podobné sny mohou reprezentovat hrozící změnu v kolektivní situaci, jak zjistil Jung v případě snů, které činily dojem, že upozoňují na nebezpečí vzniku světové války.” Však v současném bytí – světě to není pravděpodobné, jelikož si je každý vědom možnosti přírodní katastrofy, ale i politických poměrů a hrozeb.

Sny přírodně katastrofického rázu spíše poukazují na velikou změnu a možná i násilným změnám jáského obrazu, který monentálně dominuje vědomí. Takové sny, jsou-li patřičně využity terapií, mohu sloužit hlubší proměně, mohou však také signalizovat nebezpečí deprese, úzkosti nebo psychózy.