Ve stavu podobném transu se rozšiřuje vědomí, napojení na jiné duchovní světy, pokud to Stvořitel také dovolí. Vše řídí s moudrostí a láskou i v tomhle vesmíru. Podobný průběh se prožívá i ve stavu spánku, když rozum je vypnut v hladině ALFA i v hloubkové meditaci – hladině THETA. Rozdíl mezi spánkem a transem spočívá v tom, že v transu – hladině ALFA vědomí zůstává aktivní.

Jen pravidelným meditačním cvičením se rozum přivede do klidu. Jde to natrénovat. Během fyzické normální činnosti vnímáme našimi pěti smysly a rozumem uspořádáváme naše vjemy. V meditaci nebo transu naše vyšší vědomí (které všichni máme) může vnímat i jiné skutečnosti nebo dimense, které stejně existují, jako běžná pro nás fyzická dimense. Omezení prostoru a času padnou do jiných dimensí (které prožíváme v rozšířeném stavu vědomí při meditaci nebo transu), takže můžeme vidět do minulosti jako do budoucnosti. Jasnovidnost není ničím mimořádným. Jasnovidnost je také přirozená schopnost básníků, malířů, textařů písní, léčitelů, kineziologů, léčebných masérů, což však také musí být trénováno meditacemi se STVOŘITELEM a Přáteli z Nebe z vyšších duchovních světů Nebe.

Nezapomenu na den, kdy jsem začala hovořit prostě sama ze sebe. Nemusela jsem již obrazy přenášet do řeči. Tímto novým druhem „vidění”, které bylo dokonalejší, stále řidčeji se objevovaly mé tělesné potíže, až posléze zcela ustaly. Vnímání obrazů představovalo pro mne příjem na jedné a vysílání na jiné frekvenci. Odpadnutím obrazů, tedy když jsem začala hovořit sama ze sebe a používat svůj hlas, připadalo mi jako přímé zapojení s Vyšším JÁ, které vše zná a je mu dovoleno všechnu PRAVDU se DOZVĚDĚT od Stvořitele a z duchovního světa. Nic jsem již nemusela překládat.

„Život na Zemi slouží člověku především k jeho dalšímu pokroku. Je povinností každého si obstarat nejen hmotné, ale i duchovní hodnoty. Zodpovědnost za svůj život je naší duchovní povinností, neobávat se ho – přijmout ho taký, jaký jsme ho my sami vytvořili dle naší svobodné vůle, za který máme jenom my sami zodpovědnost – nikdo jiný. Nejsme také zodpovědní za život nikoho jiného – každý sám za sebe. Je to dle vesmírných zákonů Stvořitele.

Za každého člověka, kterému ze srdce přejeme něco dobrého nebo užitečného k jeho vnitřní spokojenosti se můžeme modlit a požádat Stvořitele o pomoc. Na to nám slouží motlitba…. viac k Modlitbe…

 

Duchovní zákon je nezávislý na náboženství či světovém názoru a platí pro všechny lidi stejně.

Reklamy