Na obzoru v zapadajícím slunci vidím osamělou postavu.. kdopak to asi je..??! Napadlo mě , když jsem vzala kus stříbrného plechu a zadívala se z okna..
Najednou se obraz rozostřil a já byla v jiném čase někde úplně jinde..

*******

Mladá v hadrech zahalená dívka pomalu putovala směrem na jih.. Nevěděla kam jde, jen věděla, že jít musí..
Pocházela z chudobné rodiny a aby nebyla rodičům na přítěž vydala se do světa.. Putovala bez jasného cíle, prostě jen šla tam, kam ji nohy nesly a kde se srdci líbilo..
Nahlas si nestýskala, ale v duši ji tížila samota..
Ve večerním oparu zahlédla v dálce malou vesnici a před ní řeku, došla až k řece a přeskákala kameny, co přes mělčinku vedly..
Náhle uslyšela slabý nářek.. Rozhlédla se a uviděla dívku, co s rukama do krve odřenýma prala ohromný kopec prádla a naříkala..
Dlouho se nerozmýšlela a přistoupila k pradlence..

A už brázdily širý svět spolu.. Hned bylo veseleji..

Po pár dnech putování došly k městu a uviděly velmi mladou žebračku, klečela před branou a nastavovala dlaň..
Přistoupily k ní, ale všimly si, že je nevidí- byla slepá..
Někdy není třeba příliš mnoho slov a už šly tři.. A bylo ještě veseleji..

Jednou v předvečer se znaveně složily ke spánku v olivovém háji. Byly tak unavené, že okamžitě usnuly.. A zdál se jim sen..
Hned ráno, co vstaly začaly jedna přes druhou o svém snu vyprávět.. Po chvíli se zarazily.
Zjistily totiž , že měly všechny jeden a tentýž sen.. Volala je stará stařena zahalená v kouři s bylinami v náručí..
Nebylo , co rozmýšlet, nohy je samy vedly a sil jim notně přibylo, posilněny olivami vydaly se svižně na cestu..
Putovaly ještě mnoho dní, ale jakoby věděly kam..

Až došly před velikou jeskyni, ze které vycházel slabý kouř a zvláštní vůně..
Chytly se za ruce a vešly dovnitř..
Uvnitř je uvítala stará stařena, v kouři zahalená s náručí plnou bylin.. Náhoda??? Jistěže ne, náhody přece nejsou

Byla to stará Pýthie, věštkyně všemi v této zemi i mnoha dalších vyhledávaná.. Člověk, který se s ní setkat neměl se k ní nikdy nedostal, jeho zraku zůstala jeskyně skryta.. Ale dívky měly osudem předurčeno stát se jejími následovnicemi .. Po mnoha letech tvrdé práce a služby se stará Pýthie rozhodla dívky- teď už zralé ženy, zasvětit do tajů věštění .

“Dnes nastal ten pravý čas sípavě se nadechla abych vám předala své oči, uši , ústa i srdce..” Ztěžka se usmála.. Dlouho už tady na zemi nebudu, slyšela jsem volání.. Proto přistup ke mně ty- nejstarší, nejdéle jsi putovala a tvé srdce  je otevřeno Osudu..

První žena přistoupila ke staré Pýthii a sklonila hlavu.. Pýthie vytáhla z drahokamy vykládané
truhlice amulet a náušnice..
Totéž udělala i u druhé ženy..
Ty jsi zrozena pro sílu Luny, sílu intuice a tušení..” Opět vytáhla amulet a náušnice..

Třetí slepé ženě sáhla na čelo a přejela ji dlaní oči.. A ty má vidoucí ani nevíš jak dobrý máš zrak.. Nemusíš používat oči, abys viděla a vím, že vidíš vše, co vidět potřebuješ.. “Jsi zrozena pro sílu Slunce..  Ty jediná smíš zvednout oči ke slunci a cítit jeho poselství..”
A podala třetí ženě amulet a náušnice..

Po těchto slovech sklonila i ona svou hlavu a tiše pronesla tajemnou modlitbu.. Pak dodala pevným hlasem:
“Nyní běžte a poproste amulety ať vás vedou.. Za měsíc se vraťte.. Budou z vás pýthie, tak jako jsem já.. Ale pamatujte si, od této chvíle patříte sem a nikam jinam..”

Přesně za měsíc se ženy sešly v jeskyni, starou Pýthii tam však již nenašly.. Na kamenném stolku ležela truhlice a v ní ležel čtvrtý amulet a prsten.. Amulet s čistou bělostnou perlou ve tvaru lotosového květu prapůvodu všeliké moudrosti..

Pýthie rozdělaly pod kotlem oheň, usedly na své trojnožky, každá měla amulet na krku  a daly se do zpěvu.. Zpívaly onu tajemnou modlitbu, kterou prve tiše šeptala stará Pýthie..
Když dozpívaly, ponořily se do kouře a uslyšely známý hlas..
“I když tady nejsem, jsem s vámi stále, kdykoli budete potřebovat radu, otevřete truhlici a zaměřte svou pozornost na amulet nebo prsten, přijdu a budu opět s vámi..” hlas patřil staré Pýthii, jejíž duše již brouzdala po jiném světě, ale duch přebýval stále v jeskyni..

Pozitivní vibrace nesou všechny čtyři amulety, jen je stačí požádat o pomoc.. Pak voláte do svého života i bohyně jímž jsou zasvěceny a prastarý tarot pro jasnější vedení umocněný silou Pythií a ochranou prastarého věšteckého umění..

Amulet i náušnice s kolem štěstí- kolem osudu jsou zasvěceny bohyni Aise. Bohyně Aisa připomíná člověku, že strůjcem jeho osudu jsou jeho myšlenky Je nutné všechny myšlenky přeměnit na pozitivní a přející..

Zbavit se závisti, zloby, sobectví a sebezničujících negativit. Bohyně Aisa, když je požádána, velmi ráda podpoří Vaše pozitivní vibrace a pomůže s přeměnou bolavých míst v duši v místa hojnosti a ráj..

Kolo osudu není kulaté, to by bylo příliš jednoduché .. Kolo osudu se točí a točí Bude to perla nebo kapka stříbrné rosy anebo? Tak to už záleží na každém z vás”


Kolo osudu- kolo štěstí je rovněž podpořeno tarotem a kartou Kolo štěstí X :  Blíží se radostný okamžik ve tvém životě, to po čem jsi toužila je nyní na dosah ruky.. Sami neseme v každém okamžiku odpovědnost za své štěstí nebo neštěstí.. Podpořme náš spokojený život, spokojenou a pokojnou myslí..

Podpořením Luny podporujete jemnost ženy, ale také její ohromnou sílu a vytrvalost ve všech životních zkouškách..

Zdroj

Pokračovanie : Delphské veštiarne